Podívejte se, co se o nás můžete dozvědět od ostatních..

Zdroj:  http://munimedia.cz/prispevek/med-neni-jediny-vyrobek-ktery-vcely-mohou-poskytnout-8679/#sthash.owDdfotu.dpuf

Med není jediný výrobek, který včely mohou poskytnout

Autor: Jurčíková Irena | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Užitek z včelích výrobků čerpají lidé už od pradávna. Jejich využívání jako léčiva je dnes stále populárnější. Tuto činnost, tzv. apiterapii, přiblíží o víkendu 27. – 29. března Česká apiterapeutická společnost v projektu s názvem Dech včely. Brňané budou mít možnost díky přednáškám a workshopům zjistit, co všechno včely produkují a že med je někdy to poslední, co mohou lidem poskytnout. 

Brno – Med jako jeden z nejznámějších přírodních produktů, jehož užívání lidem pomáhá s léčbou nemocí, není jediný včelí produkt. Pomocí přednášek a besed se budou odborníci na celovíkendové akci Dech včely snažit představit veřejnosti také jiné výrobky, které včelí pomocnice poskytují, popsat jejich život a správný chov.

Apiterapie je široký pojem a zahrnuje v sobě celou škálu působení všech včelích produktů i včel samotných na člověka. „Spadá sem používání mateří kašičky, pylu, propolisu, včelího vosku a úlového vzduchu, což je směs látek odpařovaných ze včelích úlů,“ popsala předsedkyně České apiterapeutické společnosti Olga Horová.

Název poprvé použil lékař Filip Terč. Den jeho narození, tedy 30. března, odborníci vyhlásili Světovým dnem apiterapie. „Terč se zabýval působením včelího jedu a vypracoval studii s tisíci pacienty. Tehdejší pochybná lékařská elita ho ale neuznávala, podobně jako jiné vědce,“ informovala předsedkyně.

Pro větší informovanost a lepší propojení lidských zkušeností s poznatky vědy i lékařské praxe se členové organizace rozhodli uspořádat tento vzdělávací projekt. Akce se skládá se ze tří dílčích částí.Včela opylující květ - ilustrační foto. AUTOR: Zdeněk Chalupský Páteční Inspirace včelou se zaměří především na mladé lidi. Má poukázat na působení včel na člověka, od umění a řemesel, přes krajinotvorbu až po odbornou vědu. „Do projektu jsme zapojili i studenty s návrhem tématu, kterým se chtějí zabývat. My jim můžeme zajistit podporu předních odborníků,“ sdělila Horová. Akce se uskuteční v historickém prostředí Mendelova muzea s návštěvami v Mendelově včelíně.

V sobotu následuje První česká apiterapeutická konference. Vystoupí zde mnoho odborníků s přednáškami, například o ekologickém chovu včel nebo srovnání apiterapie s medicínou. Součástí přednášek budou také diskuze. Na neděli připadne První český apiterapeutický den věnovaný veřejnosti. Víkendový program se uskuteční v prostorách Univerzitního kina Scala v centru Brna.

Na konferencích se setkají odborníci a účastníci z Česka, Slovenska i Rakouska. Všechny části projektu členové apitarapeutické organizace následně použijí pro další výstupy a rozvoj apiterapie. „Vzhledem k tomu, že se jedná o první počin tohoto druhu, usilujeme především o nastolení témat k diskuzi a k dalšímu rozvíjení možností spolupráce s odborníky,“ dodala Horová.

- See more at: http://munimedia.cz/prispevek/med-neni-jediny-vyrobek-ktery-vcely-mohou-poskytnout-8679/#sthash.owDdfotu.dpuf

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zdroj:   http://www.majabee.cz/prave-ted

Právě teď

Bravo skvělé akci ČAPIS

akce-capis

Nejmladší člen ČAPIS, student 5. ročníku veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Jaroslav Marek zpovídal profesora Čižmárika, zejména na téma včelí jed.

V závěru posledního březnového týdne se v Brně uskutečnila skvělá včelařská, přesně řečeno apiterapeutická akce. Projekt DECH VČELY uspořádala Česká apiterapeutická společnost (ČAPIS) ve spolupráci se ZO ČSV Brno-Líšeň. Program byl bohatý, klobouk dolů, duší všeho dění byla předsedkyně ČAPIS Olga Horová. V hlavní částí programu, První české apiterapeutické konferenci, vystoupili odborníci zvučných jmen. Uvádíme zde jen několik z nich: emeritní profesor fakulty farmaceutické chemie Univerzity Komenského v Bratislavě RNDr. Josef Čižmárik převzal čestné členství v ČAPIS a ve své přednášce přinesl mnoho cenných zkušeností s včelími produkty, které zkoumá od roku 1967, mimo jiné upozornil na nebezpečí jejich zahřívaní nad 40 ºC. Mgr. Marian Solčanský si vybral za téma své přednášky včelí vosk a zevrubně seznámil s historií jeho využití, způsoby získávání i jeho důležitým přínosem pro současnost. Mgr. Karel Sládek vybídl k zamyšlení nad smyslem chovu včel – mimo jiné poznamenal: „Bylo by škoda, kdyby se včely pro nás staly jen strojem na výrobu medu a dalších včelích produktů.“ MUDr. Jana Hajdušková seznámila s cennými zkušenostmi ze své mnohaleté praxe, jak uplatnit léčivé možnosti medu. Uvádíme hlavní část příspěvku našeho předsedy RNDr. Václav Švamberka:

„Včelích produktů by nebylo a o žádné apiterapii bychom nemohli hovořit, když včelstva nebudou mít zajištěnou pastvu – zdroje pylu, nektaru a medovice. Jen potenciál medné produkce je u nás z minimálně 80 % zajišťován vegetací stanoviště včelstev, zbývající pětina je závislá na genetických vlohách včelstev. Problematika kvality včelí pastvy je proto ve včelařství klíčová. Proto se musíme ptát, proč je této oblasti například v rámci ČSV věnováno tak málo pozornosti.

Pět problémů, které se v různé podobě objevily na této apiterapeutické konferenci, bych rád pojmenoval. Mají jeden společný jmenovatel, kterým je skutečnost, že racionalita zpravidla leží mezi dvěma nebezpečnými krajnostmi.

1. Rozpor mezi materiálním a duchovním

Z hlediska lidského zdraví a apiterapie takový rozpor neexistuje. Potřebujeme vyváženost a uměřenost z obou hledisek. Při práci u včel dochází k relaxaci, působí vůně medu, zvuk včel létajících za snůškou, vdechování vzduchu vystupujícího z úlů. To všechno pozitivně ovlivňuje psychiku a jejím prostřednictvím lidské zdraví. Samostatně se tím samozřejmě ne vždy vyřeší zdravotní problém, stejně jako se nevyřeší masivní konzumací medu, pylu, soutěžením kolik kdo dostal žihadel a konstatováním podle náhodných zkušeností, že to zlepšuje jeho zdravotní stav. Co je v malé míře lék, stává se vždy v nepřiměřeném množství zdraví poškozující látkou a někdy i jedem. Proto se nemohu ztotožnit například s apiterapeutickými postupy, s nimiž jsme byli seznamování v rámci poslední konference Apislávie v Polsku – o pozitivních účincích podávání až kilogramových množství pylu při problémech v těhotenství. I když existuje naopak dílčí případ, o kterém bylo publikováno v nedávné době v USA, že například vysokými dávkami jedu lze řešit problémy zanedbaných pozdních stádií lymské boreliózy.

2. Rozpor ve vztahu mezi klasickou a alternativní medicínou

Je typický příklad toho, kde je třeba hledat – opět mezi škodlivými extrémy – například nadměrným a neuváženým podáváním antibiotik či některými zásahy plastické chirurgie ve snaze vše řídit a podrobovat lidské vůli na straně jedné a podvodným šarlatánstvím a hodnocení včelích produktů jako téměř všeléků na úrovni lékařského středověku. Cílem moderní medicíny je přechod od symptomatické léčby ke kauzální. Návrat zdraví nemocného je obnova rovnováhy jeho organismu charakterizovaná vysokou úrovní samoregulace a tím odolnosti posilováním a laděním vlastního imunitního systému. Kvalitní včelí produkty jsou při správném použití právě typickými imunostimulancii, jak je to známo u pylu i mateří kašičky.

3. Vztah klasického a alternativního včelaření

Je jen nesprávnou dvojí interpretací jediné skutečnosti. Včely mohou žít jen divoce nebo ošetřovány lidmi v úlech a to je vždy alternativní. Je to naše alternativa proti čistě přírodnímu životu včel v dutých stromech – téměř. Nám reálně v dnešních podmínkách nezbývá nic jiného než alternativně včelařit. Můžeme přitom jen respektovat nebo také nerespektovat přírodní zákonitosti a to se všemi důsledky. Čím více je nerespektujeme, tím hrubší další zásahy v metodách ošetřování musíme volit, a v konečném důsledku získáme méně kvalitní produkty. Např. nezralý med, který se musí následně zahušťovat v maturizérech, což jeho kvalitu snižuje, zvýšené nároky na léčení včelstev, které zejména při hrozícím nezvládání šíření moru včelího plodu hrozí výskytem reziduí léčiv v medu apod.

4. Otázka pesticidů v zemědělství

I zde je nutné hledat rozumnou rovnováhu. Bez jejich použití, ovšem jen odborně řízeného, se neobejdeme, musíme však dobře vážit pro i proti jejich použití při jejich zejména dlouhodobých účincích na ekosystémy. Otevřeným zůstává problém neonikotinoidů, zvláště při velkých výdajích firem, které mají obchodní zájmy na jejich distribuci a financují v posledních 2 měsících masivní kampaně v Kanadě i USA ve snaze udržet jejich použití v zemědělství. Jedná se o mimořádně toxické látky pro včely i například vodní organismy s velice dlouhým poločasem rozkladu, které hrozí svým hromaděním a pronikáním do potravních řetězců vážně narušit fungování ekosystémů. Z minulosti máme varovný příklad DDT a měli bychom být schopni poučení. Také problém dalších pesticidů, zejména ze skupin fungicidů, může vést k znehodnocení dobrého jména pylu jako včelího produktu a z něho vyráběných preparátů.

5. Racionalita resp. uměřenost v pohledu na ochranu přírody a krajiny z hlediska dostatečné pestrosti flóry a kvalitní a pestré výživy včel

Na světě známe 300 000 taxonů vyšších rostlin, jen 3800 druhů roste u nás a z toho jen asi 2 500 druhů je původních tj. asi 1 300 druhů rostlin jsou cizinci. Je nesmyslné, neúčelné, ba i odůvodněně nemožné proti těmto “cizincům” z říše rostlin bojovat pod praporem ochranářského fanatismu, jak se to projevuje například u akátu, jasanojavoru ale i dubu červeného, kustovnice, pámelníku a v mnoha podobných případech. Jsou pochopitelně druhy extrémně nebezpečné jako bolševník velkolepý, jehož jakékoli šíření je zakázáno, a na některých místech křídlatky, jejichž rozšiřování nelze naprosto doporučovat.

Z vyšších rostlin je u nás přibližně  75% druhů opylováno hmyzem a více než 70 procent těchto hmyzosnubnych rostlin je převážně opylováno u nás dominující včelou medonosnou. Zde může včelař i nevčelař, pokud dokáže vyhodnotit význam rostlin pro výživu včel, udělat mnoho pro zpestření pastvy včel, tím i jejich zdraví a kvality včelích produktů. Od nevitálnich a nezdravých včel se těžko dočkáme kvalitních apiterapeuticky využitelných produktů. Je však třeba i zde postupovat uměřeně, se znalostí druhů rostlin a jejich vlastností i požadavků, abychom při rozšiřování některých druhů skutečně prospívali včelám a současně neohrožovali přírodu – její přírodní i umělé ekosystémy v ČR

K tomu má právě sloužit šířením znalostí o rostlinách kniha Včelí pastva – s podrobným upozorňováním na pozitiva i případná negativa spojená s šířením některých druhů včelařský významných rostlin.“

Bylo škoda na této inspirativní akci nebýt. Veliký dík patří ČAPISu, který odvedl pořádný kus práce ve prospěch našeho včelařství. Proč nedorazili ve větším množství jihomoravští včelaři, je vážná otázka, kterou si musí zodpovědět oni sami.

Napsat komentář