Cyklus z přednášek v rámci první české apiterapeutické konference

MUDr. Jana Hajdušková nejdříve vysvětlila rozdíl mezi lékem a potravinou s léčivými účinky, jelikož je med označován za lék, a aby se nějaká látka mohla stát lékem ve farmaceutickém slova smyslu, musela by být vyrobena stále stejným způsobem, ze stále stejných surovin, za poměrně přísných pravidel, musí být zabalena do obalu, skladována, expedována a za určitých pravidel užívána. To není u medu zapotřebí (ani to není možné).

Léčivá síla medu

Dále MUDR. Jana Hajdušková připomněla, že v medu je skryta léčivá síla, o které ještě v plném rozsahu nevíme a nedokážeme ji docenit. Med není v žádném případě jenom roztok vody a cukru. Med je opravdu extrakt rostlinné šťávy, který je obohacen o všechno, co rostlina získává z vody, půdy a ze vzduchu. Proto nás nepřekvapí, že v medu najdeme celou řadu různých látek, které z medu tvoří harmonicky vyváženou směs celé řady látek, které tělu okamžitě dodávají ztracenou energii, které mají dietetický efekt, to znamená, že příznivě ovlivňují naše zažívání a konečně které významně zvyšují naši imunitu čili obranyschopnost.

Nejzajímavější část přednášky byla o léčivých účincích medu a jeho využití pro zdraví

Med lze dle MUDr. Jany Hajduškové používat jako prevenci při předcházení nemocem, jelikož v medu je totiž skutečně obsažena celá řada látek, které nám pomáhají zvyšovat obranyschopnost a pomáhají nám bojovat s případně už vznikající nemocí.

Dále paní doktorka velmi doporučuje pít pravidelně „medovou vodu“, pokud člověk řeší problémy se zažívacím traktem, ať to je vleklá zácpa, vředové onemocnění žaludku, dvanácterníku, moderní refluxní choroba jícnu, onemocnění tlustého střeva, žlučníku nebo konečníku.

Příprava medové vody:

Ráno vstanu, ještě na lačno si natočím z vodovodu vlažnou vodu, do ní rozmíchám polévkovou lžíci medu, přidám pár kapek citrónové šťávy a ještě na lačno, pokud možno vždycky ve stejnou hodinu, to vypiju.

Pokud se někdo v noci budí, lze tuto denní dávku medu přesunout do večerních hodin, před odchodem na lůžko. V tomto případě rozmícháme tu polévkovou lžíci medu v teplém mléce. Mléko by nemělo být příliš horké, mělo by být tak teplé, aby se dalo příjemně pít. Med se tu váže na bílkoviny mléka, uvolňuje se pomaleji a jeho působení je tedy dlouhodobější.

Med a nespavost – vysvětlení rozdílu mezi lékem na spaní a medem

Pokud někdo trpí nespavostí, má škaredé sny, nebo se v noci budí. Je lepší přesunout denní dávku medu do večerních hodin, před odchodem na lůžko. V tomto případě rozmícháme tu polévkovou lžíci medu v teplém mléce. Mléko by nemělo být příliš horké, mělo by být tak teplé, aby se dalo příjemně pít, a nebudeme do něj přidávat citrónovou šťávu, rozmícháme pouze med s teplým mlékem. Med se tu váže na bílkoviny mléka, uvolňuje se pomaleji a jeho působení je tedy dlouhodobější.

Pokud má člověk problémy s usínáním a už ho to trápí delší dobu, předepíše mu lékař léky na spaní. Jenomže po určité době užívání dojde k  tomu, že tyto léky přestávají fungovat a buď se musí zvýšit dávka, nebo vyměnit lék za jiný. Je to dáno vytvářením tolerance vůči podávanému léku (je to pro naše tělo chemická látka, a naše tělo se proti ní brání).

Další velmi zajímavé téma bylo podávání medu dětem

Jak to tedy je? Z přednášky jasně vyplynulo, že u malých kojenců, není dobré podávat med, protože zažívací trakt kojenců je přizpůsoben k tomu, aby trávil pouze mléčnou stravu. Jakmile dítě ve stáří ½ - ¾ roku začne už konzumovat pestřejší potravu, nic nám nebrání v tom, abychom mu med dávali.

Med a sklovina zubů

Doktorka Jana Hajdušková zavzpomínala na mediální kampaň proti medu před nějakými 15 – 17 lety, kdy se v kampani tvrdilo, že při podávání medu dětem s mléčným chrupem může poškozovat sklovinu mléčného chrupu. Od té doby už ale přece jenom uplynula řada let, během kterých naši výzkumníci nezaháleli a zjistili, že to, co poškozuje sklovinu mléčného chrupu u dětí, není med, ale řepný cukr. Řepný cukr je totiž chemicky čistá látka, je to dvojný cukr sacharóza, bez ostatních doprovodných, takzvaných balastních látek. Aby se tato sacharóza mohla v našem těle rozštěpit a dále zmetabolizovat, potřebuje k tomu další látky, jako je vápník, fosfor, hořčík a celou řadu dalších látek. Protože je s sebou nenese, tak první tkáň, se kterou přichází do kontaktu a která je ochotna tyto látky uvolnit, je právě zubní sklovina.

Pokud dítě dostává jako sladidlo med, tedy harmonicky vyváženou směs nejrůznějších látek, pak si med veškeré látky, které jsou potřebné na jeho další zpracování v našem těle, nese s sebou a nemusí o ně naše tělo ochuzovat.

Ve druhé části přednášky se paní doktorka zabývala situací, kdy onemocníme.

Poté si vzpomeneme na to, že v medu přece jenom asi nějaké léčivé látky jsou a my bychom je mohli využít.

První musí kvůli zastoupení jednoznačně být onemocnění srdce a cév – vysoký krevní tlak je v současné době tak časté onemocnění, že je označováno za civilizační chorobu. Paní doktorka Hajdušková uvedla velmi výstižný příklad: Před 50-60 lety mladý zdravý muž dostal hlad, ukrojil si pořádný krajíc, namazal si ho sádlem, nahoru si nasypal škvarky, s chutí tuto dobrotu snědl, ale po krátkém odpočinku šel a dvě hodiny ručně kosou kosil trávu. V současné době stejně konstituovaný mladý muž dostane hlad, udělá si stejnou dobrotu, s heknutím se svalí na gauč k televizi, nebo sedí několik hodin u počítače. A to je špatně. Pokud naše tělo dostane energeticky velice přínosnou potravinu, tak musí následovat přiměřená svalová činnost. Jinak energie, kterou tělo přijalo, nemůže být dostatečně spálena a využita. A pokud svalová činnost nenásleduje, dochází k nedokonalému spalování energie a právě toxické produkty nedokonalého spalování se ukládají v cévách, poškozují je, a prvním zachytitelným projevem je právě vznik vysokého krevního tlaku.

Pokud tedy nynější sedící člověk dodržuje veškerá pravidla, která má lékařem určena, a daří se mu držet krevní tlak v přípustných mezích, pak si ještě může pomoci užíváním medu, protože med obsahuje acetylcholin, který rozšiřuje veškeré drobné cévky na periferii a díky tomu způsobuje poměrně významný pokles krevního tlaku.

Dalším takovým okruhem, kdy lze využít léčivých vlastností medu, jsou onemocnění zažívacího traktu. Už jsme se tu zmínili např. o vleklé zácpě. Vleklá zácpa není nemoc, je to jenom příznak onemocnění. Člověk, který trpí zácpou, ví, že jakýkoli lék, který dostane předepsaný od svého lékaře, naprosto přestane po určité době fungovat, protože střevo si na ten lék zvykne a už na něj nereaguje.

Zápisky z přednášky pořídila PhDr. Jarmila Píchová

Napsat komentář