post

Prezentace ČAPIS na sympoziu v Mariboru

Díky Petru Smolíkovi a Miroslavu Stiborovi byla, představena Česká apiterapeutická společnost na Sympoziu v Mariboru, pořádaném 2.4.2016.
Jsme velice potěšeni touto možností prezentovat českou společnost v rámci mezinárodního sympozia ve Slovinsku. Věříme, že informace, které letěly přes hranice, přinesou plody svého působení, a tím zase o něco větší propojení se zeměmi Evropy v rámci apiterapie.

Mnohokrát děkujeme za sdílení materiálů a dojmů. Naši členové tak mají možnost nahlédnout do přednášek, kterých se sami třeba nemohli zúčastnit.
A příště? Příště třeba na shledanou osobně.

30.4.2016, MarGott, ČAPIS, z.s.

Včelí poklady pro zdraví a krásu – Zdeněk Kulhánek

Domácí lékárna ze včelstva

V oblastech, kde je lékař na stovky kilometrů vzdálený, lidé odpradávna využívají k léčení nemocí, zlepšení či udržení zdravotní kondice rozmanitost zdrojů, které jim v okolí domu nabízí příroda. Její součástí jsou včelstva, jejichž hlavní význam je v opylování květů. Každé včelstvo vytváří ve svém přírodním příbytku, např. v dutině stromu nebo v úlu doslova lékárnu, která je mnohde nedoceněna. Ve střední Evropě je nejznámějším včelím produktem k léčení využíván především med. Do povědomí čím dál víc vstupují přípravky z propolisu, vosku, pylu, včelího jedu a mateří kašičky. Na oblibě získávají směsi medu s léčivými rostlinnými plody či výtažky z nich, jako např. s rakytníkem.

Méně známé v našich končinách je trubčí mléko získávané z trubčích larev, včelí záření, dýchání úlového vzduchu, spaní na úlech a úlové záření. Zastavme se u jednotlivých včelích produktů a jejich použití v lidovém léčitelství.

Medvěd věděl, kde je med

Nejstarším získávaným a pro své výživné a léčivé vlastnosti včelím produktem je med. Všimněme si slova medvěd. V něm se přímo nabízí, že vzniklo spojením dvou slov, a to med a vědět. Pozorný pravěký člověk si všiml, že huňáč ví, kde je med, za kterým neváhal šplhat k dutinám stromům. Před žihadly jej chránil kožich a touha po sladkém byla silnější, než nějaké to bodnutí do nosu. Po namlsání a opuštění stromu jej následoval zvídavý člověk, zřejmě proti žihadlům zahalený taky do kožešin. Časem přišel na to, že kouř včely odhání a cesta za medem se stala natolik snadná, že bylo možné podle letu včel vysledovat další dutiny s příslibem sladké odměny pro rodinu, pro kmen.

Pokud nějaké plásty s medem namokly a zkvasily, vznikl nápoj, který byl základem současné medoviny, která dodávala bojovníkům ve válečném poli i v soubojích zbrojnošů pohotovou a dlouhodobě působící energii. Proto si lidé medovinu oblíbili a mnohde se stala součástí slavnostních obřadů včetně svatebních hostin a některé hotely ji dávají jako  pozornost podniku při ubytování novomanželů.

Egypťané ve 4. tisíciletí před naším letopočtem sladili medem a ten spolu s voskem a propolisem využívali v kosmetice i jako prostředky při mumifikaci. Včela byla i symbolem Dolního Egypta, podle legendy se zrodila z Reových slz. Egypťané byli prvními včelaři, kteří se včelstvy kočovali na lodích po řece Nil.

Med - kousek slunce na talíři

Známé rčení praví: "sklenice medu - půl lékárny domu". Uvádí se že včely musí navštívit až 5 milionů květů aby nashromáždily 1 kg medu. Med donášejí včely létavky, aromatické látky jim umožňují vnímat charakteristickou vůni květin podle které se také orientují.

V květovém medu převažují hlavně glukóza, fruktóza, více vitamínů, pyl, méně minerálních látek, voda max. 19%.

Lesní med obsahuje mimo  glukózy a fruktózy i složitější cukry - polysacharidy, více minerálních látek, pyl, méně vitamínů, voda max. 19%. Pro vyšší obsah minerálií (na rozdíl od květového) je vhodný zejména pro starší lidi.

Ve smíšeném medu jsou všechny složky v rovnováze.

Specifické složení medu závisí nejvíc na směsi květů navštívených včelami, které med produkovaly a liší se podle lokality, období/sezony i jednotlivých včelstev. Hmotnost 1 litru medu je asi 1,4 kg. Jednoduchou zkoušku, kterou lze udělat i v obchodě, je otočení sklenice, v níž musí celistvá kulatá vzduchová bublina pomalu „proplouvat“ medem nahoru. Pokud se bublina pohybuje rychle, jako v kompotu, je med nevyzrálý nebo ředěný vodou.

Med byl odpradávna využíván jako sladidlo. Není bez zajímavosti, že na rozdíl od řepného cukru obsahuje med antibakteriální látky, které brání kazivosti zubů. Proto se před používáním cukru dětem při konzumaci medu a pečiva z něj, nekazily zuby. K uchování všech léčivých prvků v medu jej dlouhodobě nezahříváme na více než 40℃. Pokud horký čaj nebo i kávu osladíme medem, tak jej ihned ochladíme a několikaminutové  působení vyšší teploty kvalitu medu neovlivní. Mnoho lidí se pořád domnívá, že zkrystalizovaný med obsahuje krystalky dodatečně přidaného cukru. Tak tomu není. Krystalizace je přirozený proces v medu, který nastává např. u řepkového brzy po vytočení.

Pro své antibakteriální vlastnosti a složení je med využíván při léčení ran, k posílení organismu a v neposlední řadě i jako mírné, afrodiziakum. Ne nadarmo se říká:

Každé ráno lžíce medu, dělá z dědy neposedu. Výraznější povzbudivé účinky má kašička, kterou včely krmí plod budoucích matek, dělnic a trubců.

Bílkovina z pylových zrn

Pyl jsou samčí pohlavní buňky, které včely ukládají a konzervují v buňkách coby bílkovinnou složku své potravy. Obdobně jako med působí na lidský organismus jako antioxidant. Dlouhodobě vědecky sledované účinky se týkají léčení prostaty, otoků i některých druhů rakoviny. Oficiálně u nás není pyl pro proměnlivé složení jako léčivý přípravek uznán není. V léčitelství jsou však známé jeho příznivé účinky při potlačení některých forem rakoviny, nachlazení, akné, mužské sterility, anemii, vysokého krevního tlaku, vředů a některých dalších nemocí. Je však zapotřebí vždy vyzkoušet alergii pacienta na pyl. Často se používá pyl rozmíchaný v medu, kde povzbudivě působí léčivé a povzbudivé složky obou produktů.

Zabíjí i léčí

Včelí jed slouží včelám při obraně svého společenství před vetřelci, kteří se dobývají na med. V lidové medicíně  je včelí jed znám coby účinný prostředek proti nejrůznějším formám revmatismu, artritidy, astmatu a dalších nemocí, jejichž výčet by dal přinejmenším na samostatný obsáhlý článek. Znám včelaře, který pro silnou artrózu v kolenou v zimě sotva chodí, od jara do podzimu si však přikládá ke kolenům včely, po jejichž žihadlech chodí jak čiperka a zvládá obhospodařovat více než stovku včelstev.

Šupinky přinesly světlo

Vosk –  vytváří se u včel tzv. vosková zrcátka, z nichž vznikají šupinky, které jsou základním prvkem při stavbě plástu. Na 1kg vosku je zapotřebí 1,25 milionu voskových šupinek. V minulosti sloužil vosk převážně k výrobě svící, k odlévání kovů, k ošetření nábytku, v sadovnictví pro ošetření řezných ran. Horkou směsí včelího vosku a oleje kameníci napouštěli sochy, které po následném leštění získaly sklovitě lesklý povrch. V antice se takto běžně ošetřovaly mramorové sochy.

Včelím voskem se potahují tablety, lék se lépe polyká, v trávicím traktu je pomaleji rozpouštěn a účinná látka se tak uvolňuje postupně a působí delší dobu.

Dosud se na Velikonoce v kostelech zapaluje velikonoční svíce ze včelího vosku známá jako paškál.

V kosmetice je včelí vosk je součástí krémů, balzámů na rty, rtěnek, depilačních vosků a deodorantů. Ve rtěnkách zlepšuje jejich přilnavost a lesk, krémy s voskem mají lepší konzistenci, fungují jako přírodní UV faktor a zabraňují vysychání pokožky.

Proti pubertální akné se osvědčil výživný krém složený z 10 stroužků česnek 500 ml pšeničného klíčkového oleje a 30 g včelího vosku. Ve smaltované pánvičce se zahřeje jemně utřený česnek s klíčkovým olejem, ale ne dohněda. Po sejmutí z plotýnky (ohně) se nechá 4 hodiny odležet,pak se přepasíruje přes jemné síto, znovu ohřeje a rozpustí se včelí vosk. Jakmile je hmota čirá, stejnorodá, sejme se z vařiče, dobře se promíchá a plní se do skleniček. Po zchladnutí se promíchá ještě jednou a skleničky se uzavřou.

Chrání organismus

Propolis včely získávají z růstových vrcholů a výhonků mnoha rostlin. Slouží k desinfekci včelího obydlí. Propolis má extrémně silné účinky proti bakteriím, virům, plísním, zánětům, je využívaný zejména při léčení řezných a otevřených ran. Lokálně způsobuje zklidnění a znecitlivění ošetřeného místa. Propolisový sprej slouží jako prevence při proti zánětu horních cest dýchacích.

Ženám pro krásu, mužům pro sebevědomí

Mateří kašička, trubčí mléko – obojí je svou podstatou výživa budoucí včelí matky nebo trubců. Rozdíl je ve složení. Mateří kašička obsahuje více samičích hormonů, které mají příznivý vliv na ženské pohlavní orgány. Trubčí mléko zase podporuje u mužů tvorbu pohlavního hormonu testosteronu. Pro tuto vlastnost se nazývá elixír pro muže. V Česku se využívá mateří kašičky hlavně v kosmetice při výrobě pleťových krémů. V léčitelství přispívá k rychlé obnově fyzických a duševních sil. Trubčí mléko u nás, na rozdíl od zahraničí, nikdo farmaceuticky nezpracovává.

Neviditelný, avšak léčivý

Včelí vzduch a záření – jsou u nás léčitelsky málo využívané produkty včel. Jejich účinky dobře znali naši včelařící předci, kteří pod záminkou kontroly „neklidných“ včel si dali na kanapátku odpolední posilující spánek. Při mezinárodním včelařském kongresu Apimondie v Kyjevě v roce 2013 zaujal návštěvníky včelí domeček, který měl upravené ležení pro spánek přímo na úlech. V současnosti lze najít na Ukrajině mnoho takových léčivých ložnic, nabízených v agroturistice.

Obdobnou formou se využívá při léčení některých plicních onemocnění i dýchání úlového vzduchu a vlivu úlového záření na vlastnosti vody, která se po ozáření nekazí a má příznivé účinky na lidský organismus.

Fascinující život včel

Spolu se získávání včelích produktů a poznávání jejich léčivých účinků měli lidé snahu si zkrátit cestu k jejich získávání. Nejdřív odřízli včelami obývanou dutinu nad jejím vrcholem a pod základnou, pak začali vyrábět napodobeniny těchto příbytků.

Na zahrady umísťovali kláty, špalky, košnice a nakonec úly. Život včelstev měli při ruce a tak začali zkoumat jejich zákonitosti. Poznali, že ve včelstvu je nejvíc drobných včel, kterým vévodí větší královna pro níž je dnes vžitější odborný název matka. Od jara do konce léta jsou součástí včelstva i trubci, kteří nemají obranné žihadlo, neboť jejich jediným úkolem je oplodnit před pár dny vylíhlou matku.

Rada moudrého včelaře

Často se setkávám s názorem, že včely svého včelaře poznají. Nepoznají. Ve včelstvu jich je v době největšího rozvoje až několik desítek tisíc a denně se obměňují. Včelař poznal, že se musí přizpůsobit zákonitostem, které ovládají chování včel.

Kdysi, zamlada, mi zkušený včelař řekl: “Ke včelám musíš přistupovat, jako k mladé dívce. Nesmíš k ní přijít upocený, od olejů, benzínu, barev umazaný, proto musíš čistotou, mýdlem vonící. Nesmíš být nervozní,rozčilený, bezradný a už vůbec ne hysterický, když dostaneš píchanec. S tím musíš počítat. Před otevřením úlu musíš včely kouřem nebo vodou z rosičky uklidnit. Před prohlídkou musíš vědět, co se včelstvem budeš dělat a zkrátit práci na co nejkratší dobu. A taky nechoď ke včelám před bouřkou, to jsou bodavé. Je to stejné, jako bys přišel do domácnosti své vyvolené, v době, kdy je tam dusno. To bys taky mohl nějakou chytit a nevěděl bys odkud a od koho.“ Často jsem se touto moudrostí úspěšně řídil, a to nejen u včel.

Léčitelství s podporou odborníků

Život včel mě okouzlil natolik, že jsem v tomto oboru získal kvalifikaci učitele včelařství se specializaci přednášek na včelí produkty a jejich léčivé účinky.

Využívání včelích produktů v léčitelství bylo až do loňského roku nekoordinované. Po vzoru národních apiterapeutických společnostech v Rakousku a dalších evropských zemích působí u nás Česká apiterapeutická společnost - ČAPIS.

První její významnou akcí byla loni v únoru v Brně pořádaná akce Dech včely. Letos v dubnu se ve včelařském areálu v Chlebovicích, okr. Frýdek -Místek konal 2. apiterapeutický den ČAPIS, určený hlavně pro nevčelařskou veřejnost pro níž byl uspořádán cyklus přednášek o včelích produktech v léčitelství s demonstračním předvedením účinků ušních svící a očišťující medové masáže.

Podrobněji se lze o minulých i připravovaných akcí dozvědět na stránkách www.capis.cz, které rozšiřují seznam míst a odborníků zabývající se v ČR léčení včelími produkty.

Včelařská modlitba

V závěru svého velmi krátkého pojednání o včelách, jejich produktech a včelařích si dovolím vzpomenout na návštěvu v chovatelské a šlechtitelské stanici Jaroslava Sedláčka v Příšovicích na Plzeňsku. Našel jsem zde zarámovanou včelařskou modlitbu, která nejvýstižněji vypovídá o vztahu dobrého včelaře ke svým svěřenkyním.

Poznámka autora: Tento článek není odbornou radou. Veškeré zdravotní problémy zde uvedené, diagnózu a léčbu konzultujte se svým lékařem.

Ing. Zdeněk Kulhánek,
učitel včelařství, člen ČAPIS

Psali o nás.. „Med není jediný výrobek, který včely mohou poskytnout“ a „Bravo skvělé akci ČAPIS“

Podívejte se, co se o nás můžete dozvědět od ostatních..

Zdroj:  http://munimedia.cz/prispevek/med-neni-jediny-vyrobek-ktery-vcely-mohou-poskytnout-8679/#sthash.owDdfotu.dpuf

Med není jediný výrobek, který včely mohou poskytnout

Autor: Jurčíková Irena | Kurz: Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Užitek z včelích výrobků čerpají lidé už od pradávna. Jejich využívání jako léčiva je dnes stále populárnější. Tuto činnost, tzv. apiterapii, přiblíží o víkendu 27. – 29. března Česká apiterapeutická společnost v projektu s názvem Dech včely. Brňané budou mít možnost díky přednáškám a workshopům zjistit, co všechno včely produkují a že med je někdy to poslední, co mohou lidem poskytnout. 

Brno – Med jako jeden z nejznámějších přírodních produktů, jehož užívání lidem pomáhá s léčbou nemocí, není jediný včelí produkt. Pomocí přednášek a besed se budou odborníci na celovíkendové akci Dech včely snažit představit veřejnosti také jiné výrobky, které včelí pomocnice poskytují, popsat jejich život a správný chov.

Apiterapie je široký pojem a zahrnuje v sobě celou škálu působení všech včelích produktů i včel samotných na člověka. „Spadá sem používání mateří kašičky, pylu, propolisu, včelího vosku a úlového vzduchu, což je směs látek odpařovaných ze včelích úlů,“ popsala předsedkyně České apiterapeutické společnosti Olga Horová.

Název poprvé použil lékař Filip Terč. Den jeho narození, tedy 30. března, odborníci vyhlásili Světovým dnem apiterapie. „Terč se zabýval působením včelího jedu a vypracoval studii s tisíci pacienty. Tehdejší pochybná lékařská elita ho ale neuznávala, podobně jako jiné vědce,“ informovala předsedkyně.

Pro větší informovanost a lepší propojení lidských zkušeností s poznatky vědy i lékařské praxe se členové organizace rozhodli uspořádat tento vzdělávací projekt. Akce se skládá se ze tří dílčích částí.Včela opylující květ - ilustrační foto. AUTOR: Zdeněk Chalupský Páteční Inspirace včelou se zaměří především na mladé lidi. Má poukázat na působení včel na člověka, od umění a řemesel, přes krajinotvorbu až po odbornou vědu. „Do projektu jsme zapojili i studenty s návrhem tématu, kterým se chtějí zabývat. My jim můžeme zajistit podporu předních odborníků,“ sdělila Horová. Akce se uskuteční v historickém prostředí Mendelova muzea s návštěvami v Mendelově včelíně.

V sobotu následuje První česká apiterapeutická konference. Vystoupí zde mnoho odborníků s přednáškami, například o ekologickém chovu včel nebo srovnání apiterapie s medicínou. Součástí přednášek budou také diskuze. Na neděli připadne První český apiterapeutický den věnovaný veřejnosti. Víkendový program se uskuteční v prostorách Univerzitního kina Scala v centru Brna.

Na konferencích se setkají odborníci a účastníci z Česka, Slovenska i Rakouska. Všechny části projektu členové apitarapeutické organizace následně použijí pro další výstupy a rozvoj apiterapie. „Vzhledem k tomu, že se jedná o první počin tohoto druhu, usilujeme především o nastolení témat k diskuzi a k dalšímu rozvíjení možností spolupráce s odborníky,“ dodala Horová.

- See more at: http://munimedia.cz/prispevek/med-neni-jediny-vyrobek-ktery-vcely-mohou-poskytnout-8679/#sthash.owDdfotu.dpuf

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zdroj:   http://www.majabee.cz/prave-ted

Právě teď

Bravo skvělé akci ČAPIS

akce-capis

Nejmladší člen ČAPIS, student 5. ročníku veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Jaroslav Marek zpovídal profesora Čižmárika, zejména na téma včelí jed.

V závěru posledního březnového týdne se v Brně uskutečnila skvělá včelařská, přesně řečeno apiterapeutická akce. Projekt DECH VČELY uspořádala Česká apiterapeutická společnost (ČAPIS) ve spolupráci se ZO ČSV Brno-Líšeň. Program byl bohatý, klobouk dolů, duší všeho dění byla předsedkyně ČAPIS Olga Horová. V hlavní částí programu, První české apiterapeutické konferenci, vystoupili odborníci zvučných jmen. Uvádíme zde jen několik z nich: emeritní profesor fakulty farmaceutické chemie Univerzity Komenského v Bratislavě RNDr. Josef Čižmárik převzal čestné členství v ČAPIS a ve své přednášce přinesl mnoho cenných zkušeností s včelími produkty, které zkoumá od roku 1967, mimo jiné upozornil na nebezpečí jejich zahřívaní nad 40 ºC. Mgr. Marian Solčanský si vybral za téma své přednášky včelí vosk a zevrubně seznámil s historií jeho využití, způsoby získávání i jeho důležitým přínosem pro současnost. Mgr. Karel Sládek vybídl k zamyšlení nad smyslem chovu včel – mimo jiné poznamenal: „Bylo by škoda, kdyby se včely pro nás staly jen strojem na výrobu medu a dalších včelích produktů.“ MUDr. Jana Hajdušková seznámila s cennými zkušenostmi ze své mnohaleté praxe, jak uplatnit léčivé možnosti medu. Uvádíme hlavní část příspěvku našeho předsedy RNDr. Václav Švamberka:

„Včelích produktů by nebylo a o žádné apiterapii bychom nemohli hovořit, když včelstva nebudou mít zajištěnou pastvu – zdroje pylu, nektaru a medovice. Jen potenciál medné produkce je u nás z minimálně 80 % zajišťován vegetací stanoviště včelstev, zbývající pětina je závislá na genetických vlohách včelstev. Problematika kvality včelí pastvy je proto ve včelařství klíčová. Proto se musíme ptát, proč je této oblasti například v rámci ČSV věnováno tak málo pozornosti.

Pět problémů, které se v různé podobě objevily na této apiterapeutické konferenci, bych rád pojmenoval. Mají jeden společný jmenovatel, kterým je skutečnost, že racionalita zpravidla leží mezi dvěma nebezpečnými krajnostmi.

1. Rozpor mezi materiálním a duchovním

Z hlediska lidského zdraví a apiterapie takový rozpor neexistuje. Potřebujeme vyváženost a uměřenost z obou hledisek. Při práci u včel dochází k relaxaci, působí vůně medu, zvuk včel létajících za snůškou, vdechování vzduchu vystupujícího z úlů. To všechno pozitivně ovlivňuje psychiku a jejím prostřednictvím lidské zdraví. Samostatně se tím samozřejmě ne vždy vyřeší zdravotní problém, stejně jako se nevyřeší masivní konzumací medu, pylu, soutěžením kolik kdo dostal žihadel a konstatováním podle náhodných zkušeností, že to zlepšuje jeho zdravotní stav. Co je v malé míře lék, stává se vždy v nepřiměřeném množství zdraví poškozující látkou a někdy i jedem. Proto se nemohu ztotožnit například s apiterapeutickými postupy, s nimiž jsme byli seznamování v rámci poslední konference Apislávie v Polsku – o pozitivních účincích podávání až kilogramových množství pylu při problémech v těhotenství. I když existuje naopak dílčí případ, o kterém bylo publikováno v nedávné době v USA, že například vysokými dávkami jedu lze řešit problémy zanedbaných pozdních stádií lymské boreliózy.

2. Rozpor ve vztahu mezi klasickou a alternativní medicínou

Je typický příklad toho, kde je třeba hledat – opět mezi škodlivými extrémy – například nadměrným a neuváženým podáváním antibiotik či některými zásahy plastické chirurgie ve snaze vše řídit a podrobovat lidské vůli na straně jedné a podvodným šarlatánstvím a hodnocení včelích produktů jako téměř všeléků na úrovni lékařského středověku. Cílem moderní medicíny je přechod od symptomatické léčby ke kauzální. Návrat zdraví nemocného je obnova rovnováhy jeho organismu charakterizovaná vysokou úrovní samoregulace a tím odolnosti posilováním a laděním vlastního imunitního systému. Kvalitní včelí produkty jsou při správném použití právě typickými imunostimulancii, jak je to známo u pylu i mateří kašičky.

3. Vztah klasického a alternativního včelaření

Je jen nesprávnou dvojí interpretací jediné skutečnosti. Včely mohou žít jen divoce nebo ošetřovány lidmi v úlech a to je vždy alternativní. Je to naše alternativa proti čistě přírodnímu životu včel v dutých stromech – téměř. Nám reálně v dnešních podmínkách nezbývá nic jiného než alternativně včelařit. Můžeme přitom jen respektovat nebo také nerespektovat přírodní zákonitosti a to se všemi důsledky. Čím více je nerespektujeme, tím hrubší další zásahy v metodách ošetřování musíme volit, a v konečném důsledku získáme méně kvalitní produkty. Např. nezralý med, který se musí následně zahušťovat v maturizérech, což jeho kvalitu snižuje, zvýšené nároky na léčení včelstev, které zejména při hrozícím nezvládání šíření moru včelího plodu hrozí výskytem reziduí léčiv v medu apod.

4. Otázka pesticidů v zemědělství

I zde je nutné hledat rozumnou rovnováhu. Bez jejich použití, ovšem jen odborně řízeného, se neobejdeme, musíme však dobře vážit pro i proti jejich použití při jejich zejména dlouhodobých účincích na ekosystémy. Otevřeným zůstává problém neonikotinoidů, zvláště při velkých výdajích firem, které mají obchodní zájmy na jejich distribuci a financují v posledních 2 měsících masivní kampaně v Kanadě i USA ve snaze udržet jejich použití v zemědělství. Jedná se o mimořádně toxické látky pro včely i například vodní organismy s velice dlouhým poločasem rozkladu, které hrozí svým hromaděním a pronikáním do potravních řetězců vážně narušit fungování ekosystémů. Z minulosti máme varovný příklad DDT a měli bychom být schopni poučení. Také problém dalších pesticidů, zejména ze skupin fungicidů, může vést k znehodnocení dobrého jména pylu jako včelího produktu a z něho vyráběných preparátů.

5. Racionalita resp. uměřenost v pohledu na ochranu přírody a krajiny z hlediska dostatečné pestrosti flóry a kvalitní a pestré výživy včel

Na světě známe 300 000 taxonů vyšších rostlin, jen 3800 druhů roste u nás a z toho jen asi 2 500 druhů je původních tj. asi 1 300 druhů rostlin jsou cizinci. Je nesmyslné, neúčelné, ba i odůvodněně nemožné proti těmto “cizincům” z říše rostlin bojovat pod praporem ochranářského fanatismu, jak se to projevuje například u akátu, jasanojavoru ale i dubu červeného, kustovnice, pámelníku a v mnoha podobných případech. Jsou pochopitelně druhy extrémně nebezpečné jako bolševník velkolepý, jehož jakékoli šíření je zakázáno, a na některých místech křídlatky, jejichž rozšiřování nelze naprosto doporučovat.

Z vyšších rostlin je u nás přibližně  75% druhů opylováno hmyzem a více než 70 procent těchto hmyzosnubnych rostlin je převážně opylováno u nás dominující včelou medonosnou. Zde může včelař i nevčelař, pokud dokáže vyhodnotit význam rostlin pro výživu včel, udělat mnoho pro zpestření pastvy včel, tím i jejich zdraví a kvality včelích produktů. Od nevitálnich a nezdravých včel se těžko dočkáme kvalitních apiterapeuticky využitelných produktů. Je však třeba i zde postupovat uměřeně, se znalostí druhů rostlin a jejich vlastností i požadavků, abychom při rozšiřování některých druhů skutečně prospívali včelám a současně neohrožovali přírodu – její přírodní i umělé ekosystémy v ČR

K tomu má právě sloužit šířením znalostí o rostlinách kniha Včelí pastva – s podrobným upozorňováním na pozitiva i případná negativa spojená s šířením některých druhů včelařský významných rostlin.“

Bylo škoda na této inspirativní akci nebýt. Veliký dík patří ČAPISu, který odvedl pořádný kus práce ve prospěch našeho včelařství. Proč nedorazili ve větším množství jihomoravští včelaři, je vážná otázka, kterou si musí zodpovědět oni sami.